Mýdlo z kravského mléka a zachráněná zmrzlinárna: příběh venkovských podnikatelek + test

• Venkov není okrajem Evropy
• Malé, místní a bez odpadu
• Kde vzniká problém
• Devět živých laboratoří
• Od mýdla po výukovou farmu
• Bariéra v hlavě, nejen v rozpočtu
• Proč je to důležité pro studenty
• Co si zapamatovat
• Pět otázek: kolik podnikatelské žilky v sobě máš? (test)

⇑Venkov není okrajem Evropy

Čísla jsou výmluvná: venkovské oblasti tvoří 75 % území Evropské unie a žije v nich 25 % jejích obyvatel. Iniciativa Evropské komise pro vizi venkova zdůrazňuje, že tyto oblasti potřebují různorodé a otevřené komunity, v nichž je každý podporován v tom, aby naplno rozvinul svůj potenciál. Přesto existuje skupina, jejíž potenciál byl léta často přehlížen: ženy pracující v zemědělství.

Právě na ně se zaměřuje projekt GRASS Ceiling financovaný z prostředků EU, který koordinovala Jihovýchodní technologická univerzita v Irsku. Jeho cílem bylo investovat do inovací, které ženy v zemědělství vymýšlejí a uskutečňují, a tak podpořit podnikatelky.

⇑Malé, místní a bez odpadu

Výzkumníci si všimli, že inovace vedené ženami na venkově mají společný charakter. Zpravidla nejde o velké investice, ale o nápady šité na míru okolí. Nejčastěji jsou to podniky, které:

• mají malý rozsah a zaměřují se na místní zákazníky,
• vyrábějí potraviny pro místní trhy,
• využívají materiály, které by jinak skončily jako odpad,
• se věnují komunitě, například výukovými prohlídkami farmy pro děti.

Je to přístup „od farmy na stůl“: výrobek vzniká blízko místa, kde si ho někdo později koupí a použije. Takové malé, místně zaměřené inovace jsou pozitivními příklady udržitelného zemědělství.

⇑Kde vzniká problém

Potíže začínají u peněz. Koordinátorka projektu Sally Shortallová to říká otevřeně: „Ženy mají těžký přístup k malým finančním částkám na rozjezd. Některé chtějí vytvořit pracovní místo pro sebe nebo pro jednoho až tři lidi, ale většina dostupného financování pro podnikatele se soustředí na záměry, které přinesou vysoký příjem, zaměstnají více než deset lidí a budou orientované na export.“

Jinými slovy, většina peněz pro podnikatele míří do záměrů slibujících vysoký příjem, mnoho pracovních míst a vývoz. Mikropodnik vyrábějící mýdlo nebo zmrzlinu do těchto kritérií prostě nezapadá, i když je přesně tím, co místní komunita potřebuje.

⇑Devět živých laboratoří

Tým GRASS Ceiling se rozhodl v praxi vyzkoušet, jak lze takové podniky podpořit. Projekt zaštítil devět živých laboratoří v devíti zemích: v Chorvatsku, Irsku, Itálii, Litvě, Nizozemsku, Norsku, Skotsku, Španělsku a Švédsku. Každou laboratoř vedl akademický partner spolu s příslušnou partnerskou organizací, které do ní zapojily šest až osm žen. Všechny laboratoře se držely podobného programu rozvoje podnikání.

Zajímavým prvkem experimentu bylo placení účastnic. „Platili jsme ženám denní sazbu jako signál, že si ceníme jejich času coby podnikatelek. Ženy to opravdu ocenily a některé nám řekly, že jim to umožnilo obhájit, proč kvůli živé laboratoři opustily rodinné povinnosti,“ říká Shortallová.

⇑Od mýdla po výukovou farmu

Nápady, které projekt podpořil, byly velmi konkrétní. Zahrnovaly založení firmy na přírodní mýdlo, převzetí zavřené místní zmrzlinárny i plán výukové farmy. V jednom případě pramenila inovace z velmi osobního důvodu: z touhy vytvořit mýdlo dost jemné pro citlivou pokožku dcery.

Nejznámějším příkladem je Gail Danielsová, irská venkovská podnikatelka s hlubokými kořeny ve své komunitě. Založila firmu Bó Bar Soap, která vyrábí přírodní ručně vyráběné mýdlo z kravského mléka pocházejícího přímo z její rodinné farmy.

⇑Bariéra v hlavě, nejen v rozpočtu

Projekt odhalil také méně viditelnou překážku. Mnohé ženy, které se do GRASS Ceiling zapojily, uvedly, že jim opakovaně říkali, že podnikatelky nejsou. Takové poznámky mají následky: podkopávají snahu získat potřebné financování i sebedůvěru nezbytnou k prosazení inovací.

Proto Shortallová doufá, že místní podnikatelské úřady budou mikropodnikům poskytovat větší podporu. Podle ní musí potřebám těchto žen vyjít vstříc i politika vlád, zejména příští vydání společné zemědělské politiky.

⇑Proč je to důležité pro studenty

Příběh GRASS Ceiling se dotýká hned několika oborů: venkovské sociologie, ekonomie, managementu a veřejných politik. Ukazuje, že inovace nemusí znamenat start-up s oceněním v řádu milionů. Někdy je to mýdlo z mléka z vlastní rodinné farmy nebo převzetí místní zmrzlinárny. Projekt zároveň připomíná, že způsob nastavení financování rozhoduje o tom, kdo vůbec dostane šanci začít.

⇑Co si zapamatovat

Ženy na venkově vytvářejí malé místní podniky, které dobře využívají zdroje, a přesto často narážejí na systém financování zaměřený na velké firmy. Živé laboratoře GRASS Ceiling ukázaly, že pomáhá ocenit jejich čas a poskytnout mikropodnikům skutečnou podporu. Sally Shortallová shrnuje projekt slovy, že „GRASS Ceiling ukázal, jakým přínosem jsou ženy pro zemědělství a rozvoj venkova“, a dodává, že ženy jsou „inovativní, myslí dopředu a zaměřují se na udržitelnost a regenerativní postupy“.

⇑Pět otázek: kolik podnikatelské žilky v sobě máš? (test)