Satelity, drony a hologramy při záchranné akci: jak OVERWATCH pomáhá hasičům + test

• Když záleží na každé minutě
• Tři problémy, s nimiž se záchranáři potýkají
• Data z vesmíru i ze vzduchu
• Komunikace, která se nevzdává
• Hologram místo papírové mapy
• Zkouška v terénu
• Co to znamená pro studenty
• Co si zapamatovat
• Pět otázek: zachováš chladnou hlavu, když záleží na každé informaci? (test)

⇑Když záleží na každé minutě

Důsledky změny klimatu už pociťujeme v celé Evropě. S rostoucími teplotami jsou katastrofy, jako jsou povodně a lesní požáry, častější a ničivější a lidské životy jsou stále více ohrožené. Pro záchranné složky to znamená těžší zásahy, při nichž je nutné rozhodovat rychle, často na základě neúplných informací.

Projekt OVERWATCH, který financuje EU a koordinuje ho Vanina Fissore z italské inovativní malé firmy Ithaca, si dal za cíl tuto mezeru zaplnit. Jeho tým vytvořil systém, v němž holografie, drony a umělá inteligence spolupracují a pomáhají zasahujícím jednotkám zvládat katastrofy související s klimatem.

⇑Tři problémy, s nimiž se záchranáři potýkají

Projekt začal tím, že pojmenoval výzvy, které týmy zasahující při krizi a při obnově zvládají jen s obtížemi. Lze je shrnout do tří bodů:

• chybí aktuální obraz situace v reálném čase – bez čerstvých dat je rozhodování pomalé a zdroje se nevyužívají efektivně,
• selhává komunikace – výpadky proudu, poškozená infrastruktura nebo přetížené sítě mohou týmy navzájem odříznout,
• koordinace je obtížná – na zásahu se podílí mnoho evropských institucí, a proto je těžké vytvořit jeden společný operační obraz.

Důležitá je také bezpečnost samotných záchranářů. „Průzkumné mise navíc mohou být pro personál nebezpečné, zejména v nestabilním nebo nepřístupném prostředí,“ vysvětluje koordinátorka projektu. Její závěr je jednoduchý: „Mnoho z těchto úkolů by se dalo bezpečně provádět pomocí bezpilotních systémů.“

⇑Data z vesmíru i ze vzduchu

V srdci projektu OVERWATCH je pozorování Země. Systém shromažďuje data ze satelitů a dronů a poté je zpracovává nástroji umělé inteligence. Z hrubých snímků a měření tak vzniká informace, kterou velitel může okamžitě využít. Satelity nabízejí široký záběr, drony umožňují prohlédnout si konkrétní místo zblízka – společně dávají úplnější obraz události.

Fissore to vyjadřuje takto: „Systém propojuje data ze satelitů a dronů a prezentuje je prostřednictvím intuitivních rozhraní, jako jsou webové panely a rozšířená realita. Týmům tak pomáhá lépe pochopit vývoj situace na místě.“

⇑Komunikace, která se nevzdává

Ani nejlepší data nejsou k ničemu, když je nelze odeslat. Proto projekt sází na odolnou komunikaci prostřednictvím záložních sítí, které zajišťují drony připoutané k zemi. Když běžná infrastruktura selže, mají tyto sítě udržet spojení mezi týmy v terénu a lidmi, kteří zásah koordinují.

Systém podporuje i autonomní průzkum, takže některé nebezpečné úkoly lze svěřit strojům místo lidem.

⇑Hologram místo papírové mapy

Nejpůsobivější částí systému je způsob, jakým zobrazuje informace. Zahrnuje holografický prvek a prvek rozšířené reality (AR), který běží na speciálních brýlích. Koordinátorka ho popisuje takto: „Součást AR umožňuje hasičům a velitelům civilní ochrany zobrazit stejné informace, které jsou k dispozici na webovém panelu – například živé mapy, obvody požárů, polohy dronů a data o povodních – přímo v jejich fyzickém okolí.“

V praxi to znamená, že hasič se nemusí pořád dívat střídavě na obrazovku a na terén, protože klíčová data se zobrazují na pozadí toho, co má přímo před sebou. „Velitelé se nemusejí spoléhat na roztříštěné a opožděné informace, ale mají k dispozici jasnější obraz situace v reálném čase, což umožňuje rychlejší a lépe podložená rozhodnutí,“ dodává Fissore.

⇑Zkouška v terénu

Systém nevznikal jen v laboratoři. Byl vyzkoušen v reálných scénářích: při cvičení zaměřeném na lesní požár v Portugalsku a při předvedení nástrojů systému v Polsku, kde se scénář týkal povodní. Odborníci z praxe a koncoví uživatelé mohli otestovat celý systém včetně všech funkcí platformy a rozhraní AR. Na akcích se setkali zástupci orgánů civilní ochrany, vojenských jednotek a záchranných složek z různých zemí, kteří si vyměnili znalosti a provozní zkušenosti.

Výzkumníci systém zdokonalují na základě zpětné vazby uživatelů. Aby ji získali, nabídl tým bezplatnou 30denní zkušební verzi, díky níž si mohly krizové úřady a další zájemci platformu osobně vyzkoušet.

⇑Co to znamená pro studenty

OVERWATCH ukazuje, že kosmické technologie nejsou jen o raketách a teleskopech. Satelitní data přicházejí na Zemi a pomáhají lidem ve velmi konkrétních situacích. Takový projekt potřebuje odborníky na pozorování Země, umělou inteligenci, komunikaci, návrh rozhraní a krizové řízení. Pro každého, kdo vybírá obor studia nebo téma závěrečné práce, je to znamení, že propojení několika oborů může mít větší cenu než úzká specializace.

Pozornost si zaslouží i způsob práce týmu: testy s budoucími uživateli, sbírání zpětné vazby a zlepšování. Tento přístup se hodí v každém projektu, od školní práce po profesionální zakázku.

⇑Co si zapamatovat

OVERWATCH spojuje satelity, drony, umělou inteligenci a rozšířenou realitu, aby pomohl záchranným složkám reagovat na lesní požáry a povodně. Řeší tři problémy: chybějící aktuální obraz situace, selhání komunikace a obtížnou koordinaci. Tým doufá, že takové platformy z dlouhodobého hlediska posílí odolnost Evropy vůči katastrofám souvisejícím s klimatem a pomohou zmírnit jejich dopad na lidi, infrastrukturu a životní prostředí.

Tento článek vychází z materiálu, který zveřejnila služba CORDIS Evropské komise.

⇑Pět otázek: zachováš chladnou hlavu, když záleží na každé informaci? (test)