Drobní zemědělci musejí vypěstovat co nejvíc jídla na velmi malém kousku půdy, zatímco počasí je stále extrémnější a hůř předvídatelné. Syntetické pesticidy pomáhají, ale zároveň poškozují ekosystémy i lidské zdraví. Projekt UPSCALE financovaný z prostředků EU zkoumal, zda mohou kukuřici před škůdci ochránit samotné rostliny, a jeho tým při tom vedl více než 150 rozhovorů se zemědělci a odborníky – a na konci si můžeš ověřit, zda je v tvých každodenních volbách místo pro přírodu.
Samozásobitelská hospodářství si nemohou dovolit plýtvat místem. Omezený pozemek musí uživit rodinu a zároveň dát obživu. K tomu se klima stává extrémnějším a hůře předvídatelným, takže se zemědělci musejí přizpůsobovat za pochodu.
Současně je dobře známa cena konvenční intenzifikace. Syntetické pesticidy a hnojiva mohou poškozovat ekosystémy i lidské zdraví. Projekt UPSCALE proto položil jednoduchou otázku: co kdyby se mechanismy přírodních systémů daly využít k vyšší produkci z hektaru, a to způsobem odolným vůči změně klimatu a prospěšným pro biodiverzitu?
Aby projekt prozkoumal agroekologické způsoby zvyšování výnosů, zaměřil se na přístup zvaný push-pull. Koordinátorka projektu Emily Poppenborg Martin, profesorka zvířecí ekologie na Institutu zvířecí ekologie a systematiky na Univerzitě v Gießenu v Německu, ho popisuje takto: „Push-pull je způsob regulace škůdců plodin zdola nahoru. Využívá vzájemné působení druhů, aby škůdný hmyz odpuzoval (tedy ‚push‘) mimo kukuřičná pole nebo ho lapal (tedy ‚pull‘) uvnitř plodiny či na jejích okrajích.“
V praxi to funguje takto:
„Ve skutečnosti si bereme přírodu na pomoc při ochraně plodin,“ shrnuje Poppenborg.
Metoda má mnoho výhod, ale její účinnost se region od regionu hodně liší. Podle koordinátorky mohou pole v okolí plodiny silně ovlivňovat ekologické vztahy uvnitř ní – a to se dosud sotva zkoumalo.
Druhým problémem je ten společenský. Zemědělci push-pull přijímají méně často, než by naznačoval jeho potenciál. „Proto jsme si v UPSCALE dali za cíl pochopit tuto proměnlivost, zjistit, jak a kdy lze push-pull nejlépe začlenit do zemědělských systémů a co by bylo potřeba k rozšíření agroekologické technologie, jako je push-pull,“ říká Poppenborg.
Výzkumníci použili celou sadu nástrojů. Pastmi odchytávali brouky, pavouky a létající hmyz – přirozené nepřátele škůdců kukuřice. Prohlíželi rostliny kukuřice, aby zjistili, jakou škodu škůdci napáchali, a kukuřici sklízeli, aby změřili výnosy.
Používali také nové polní senzory k zachycení těkavých látek uvolňovaných rostlinami v systému s meziplodinou. Satelitní dálkový průzkum jim pomohl zmapovat využití půdy a posoudit, jak vegetace reaguje na klimatické faktory. Nakonec tým modeloval, jak změny v širším sociálně-ekologickém systému ovlivňují push-pull.
Technologie je jen polovina příběhu. Aby tým pochopil, proč zemědělci váhají, vedl ve třech vlnách šetření přes 150 rozhovorů s drobnými zemědělci a oslovenými odborníky. Spolu se zainteresovanými stranami vyhodnotili přínosy a zmapovali hodnotové řetězce. „Určili jsme překážky a příležitosti pro rozšiřování a společně navrhli plány, kdy, kde a jak push-pull postupy rozšiřovat,“ vysvětlují výzkumníci.
Projekt poté se zemědělci společně navrhl pokusy a pilotně vyzkoušel nové způsoby šíření metody. Jednou z překážek se ukázal volně se potulující dobytek kolem polí.
UPSCALE pracoval s celými komunitami. Zemědělci a výzkumníci navrhovali řešení společně, například živé ploty a školky rostlin Desmodium. Zemědělci také společně navrhli a otestovali způsoby střídání plodin a kombinování push-pull s dalšími potravinářskými plodinami, například rajčaty a kapustou.
„Pro mě je nejpozoruhodnějším zjištěním význam komunit a kritického množství,“ říká Poppenborg. Když push-pull zavede společně celá komunita, sociální sítě se posilují a lidé si technologii přivlastňují, přizpůsobují ji svým potřebám a vytvářejí nové, kreativní hodnotové řetězce.
Push-pull byl zařazen jako přístup odolný vůči změně klimatu mezi celostátně uznávané agroekologické strategie partnerských zemí. Partneři se nyní soustředí na to, aby získané poznatky promítli do zemědělského poradenství a do tvorby politik, které agroekologické přechody podporují.
Pro studenty zemědělství, biologie, environmentalistiky nebo sociologie venkova je projekt dobrým příkladem toho, že výzkum potravin není jen o hmyzu a rostlinách, ale také o rozhovorech s lidmi, od kterých se očekává, že změní své návyky.
Push-pull využívá rostliny k odpuzování a lapání škůdců, takže kukuřice potřebuje méně pesticidů. Projekt UPSCALE spojil pasti, senzory, satelity a modely s více než 150 rozhovory, aby zjistil, kdy a kde metoda funguje nejlépe. Nejdůležitější poučení se týká lidí: technologie se nejlépe uchytí, když ji přijme celá komunita.
Tento článek vychází z materiálů zveřejněných službou CORDIS Evropské komise.
5 otázek · jedna minuta
English
Čeština
Deutsch
Español
Français
Magyar
Italiano
Polski
Português
Русский
Slovenčina
Türkçe
Українська
العربية
中文