
Diabetické vředy na nohou postihují zhruba čtvrtinu z více než 800 milionů lidí s cukrovkou na světě. Dnes se většinou jen čistí a převazují, tedy léčí se příznaky. Projekt APTADEGRAD financovaný z prostředků EU jde jinou cestou: jeho látky odstraňují z rány přebytek zánětlivých bílkovin tím, že zapojí přirozený recyklační systém uvnitř našich buněk. A na konci si můžeš ověřit, jestli máš na biotechnologie hlavu.
Diabetické vředy na nohou patří k hlavním komplikacím cukrovky. Tyto chronické rány postihují zhruba čtvrtinu z více než 800 milionů lidí s diabetem na celém světě. Pokud se správně neléčí, mohou vést k hospitalizaci, amputaci končetiny a dokonce i ke smrti.
Projekt APTADEGRAD financovaný z prostředků EU vyvinul novou terapii, která by mohla takovým ranám pomoci se zahojit. Její tvůrci věří, že má potenciál změnit péči o rány a nabídnout milionům pacientů skutečný lék, a ne pouhé zvládání příznaků.
Statistiky úmrtnosti jsou tvrdé. Přibližně 5 % pacientů zemře do roku od vzniku diabetického vředu na noze a po pěti letech toto číslo stoupá na 42 %. Přesto současná léčba spočívá jen v čištění a převazování vředů.
Juan Ruiz-Constantino, generální ředitel španělské biotechnologické společnosti Lincbiotech, která projekt koordinuje, to říká otevřeně: „Léčíte příznaky, ale nemáte schválený lék, který by ovlivnil samotný průběh nemoci.“ APTADEGRAD proto míří ke kořeni problému: k zánětu, kvůli kterému se tyto chronické rány tak špatně hojí.
Zánět je za normálních okolností spojenec: pomáhá bojovat s infekcí a podporuje obnovu tkání. V diabetických ranách se však některé bílkoviny nahromadí na toxické hladiny a zabrání tomu, aby hojení postupovalo. Hlavní viníci jsou tito:
Stávající protilátkové terapie dokážou tyto bílkoviny zablokovat, ale z prostředí rány je odstranit nedokážou. To jejich účinnost omezuje.
Odpovědí týmu APTADEGRAD je nová třída látek známých jako chiméry cílené na lysozom, zkráceně LYTAC. Na rozdíl od protilátek, které škodlivé bílkoviny pouze blokují, fungují LYTAC jako miniaturní doručovací systémy, které je aktivně odstraňují. Postup má několik kroků:
Lysozom je přirozené recyklační centrum buňky. „Lysozomy jsou součástí systému kontroly kvality, který máme uvnitř svých buněk,“ říká Ruiz-Constantino.
Tím, že terapie využívá tento vnitřní systém likvidace odpadu, snižuje množství bílkovin kontrolovaným způsobem. Neodstraní je úplně: ponechá jich dost na podporu hojení a obnoví vyvážené zánětlivé reakce.
První výsledky projektu jsou velmi povzbudivé. Na modelech diabetických ran látky založené na LYTAC urychlily hojení a utlumily zánět. Často si vedly stejně dobře jako tradiční protilátkové terapie, nebo lépe.
Pro své testy tým vyvinul dvě podoby terapie. První je injekce podávaná pod kůži v blízkosti vředů. Druhou je hydrogel, který se dokáže postupně uvolňovat přímo na ránu.
Bezprostředně se projekt zaměřuje na diabetické vředy na nohou, ale technologie je slibná i pro léčbu jiných chronických ran a zánětlivých onemocnění. Dalším velkým milníkem je získání dostatečných údajů o bezpečnosti a účinnosti, které by podpořily klinické studie na lidech. Výzkumníci je chtějí zahájit kolem roku 2030.
Diabetické vředy na nohou jsou častou a nebezpečnou komplikací a současná péče se soustředí na příznaky. Projekt APTADEGRAD navrhuje látky LYTAC, které zachytí přebytečné zánětlivé bílkoviny a pošlou je do lysozomů k rozložení. Na modelech ran to urychlilo hojení. Než se metoda dostane k pacientům, musí ještě projít studiemi bezpečnosti a účinnosti.
5 otázek · jedna minuta