V roce 2024 bylo po celém světě zaznamenáno přibližně 604 extrémních jevů počasí a mnohé z nich byly označeny za neobvyklé či bezprecedentní. Projekt XAIDA financovaný z prostředků EU si dal za cíl ukázat, jak změna klimatu takové jevy utváří a jak je lze lépe pochopit. Pomocí strojového a hlubokého učení výzkumníci došli k znepokojivému výsledku: v mnoha regionech vlny veder přibývají rychleji, než klimatické modely očekávaly. A na konci si můžeš ověřit, jak horko zvládáš.
Extrémní jevy počasí jsou v posledních letech častější a intenzivnější. To vyvolává vážné obavy, a to jak pro životní prostředí, tak pro bezpečnost lidí.
Čísla mluví jasně: v roce 2024 bylo po celém světě zaznamenáno přibližně 604 takových událostí a mnohé z nich byly zařazeny mezi neobvyklé či dokonce bezprecedentní.
Souvislost mezi těmito událostmi a změnou klimatu se zdá být silná. Potíž je v tom, že mechanismy stojící za jejich rostoucí intenzitou a složitostí stále nejsou plně pochopeny. Právě tuto mezeru se projekt XAIDA pokusil zaplnit.
XAIDA je projekt financovaný z prostředků EU, který spojil 16 partnerských organizací specializovaných na tři obory: umělou inteligenci, statistiku a klimatické modelování.
Jejich cílem bylo vyvinout metody založené na datech, které odhalí, jakou roli hraje změna klimatu v extrémním počasí na celém světě. Zapojili se i zástupci různých odvětví, aby zjištění mohla posloužit při hodnocení rizik a ve strategiích přizpůsobení.
Konsorcium vyvinulo sadu nástrojů pro strojové učení, kauzální inferenci, detekci událostí a hodnocení dopadů. Vlny veder patřily k hlavním oblastem, kde se tyto nástroje uplatnily.
Tým použil variační autoenkodéry, techniku hlubokého učení, ke zkoumání toho, jak se extrémní horko chová se změnou klimatu. Výsledky nebyly uklidňující.
„Během projektu jsme zjistili, že v mnoha regionech vlny veder přibývají rychleji, než předpokládaly klimatické modely. To je velký důvod k obavám,“ říká Dim Coumou, koordinátor projektu z Vrije Universiteit Amsterdam.
XAIDA po sobě zanechává několik konkrétních výsledků:
Projekt také přinesl více než 100 recenzovaných vědeckých článků a vznikly při něm vzdělávací materiály pro učitele základních a středních škol.
Jedna z největších výzev se týkala samotné umělé inteligence. Její výsledky musejí být důvěryhodné a srozumitelné, jinak mají vědci jen málo důvodů se na ně spoléhat.
XAIDA to řešila spojením tradičních metod, jako jsou klimatické modely a statistická analýza, s novými technikami umělé inteligence. Díky tomu, že oba přístupy běžely vedle sebe, bylo možné výsledky navzájem porovnat a ověřit.
Právě tato kombinace starého a nového umožnila týmu předkládat závěry založené na umělé inteligenci s jistotou, a ne jako černou skříňku.
Coumou zdůrazňuje, že XAIDA nevznikla izolovaně: „XAIDA byla součástí mnohem širší vlny inovací v oblasti umělé inteligence v klimatické vědě v posledních letech; umělá inteligence se za dobu trvání projektu opravdu rozjela. Dnes máme globální modely předpovědi počasí založené na umělé inteligenci, které výzkumné komunitě skutečně otevírají nové možnosti.“
Pro každého, kdo přemýšlí o kariéře ve výzkumu klimatu, je poselství jasné: studovat dnes počasí znamená také pracovat s daty, statistikou a algoritmy.
XAIDA spojila umělou inteligenci, statistiku a klimatické modelování, aby lépe porozuměla extrémnímu počasí. Projekt zjistil, že vlny veder v mnoha regionech přibývají rychleji, než klimatické modely předpovídaly, a přinesl sadu nástrojů AIDE, platformu CAUSEME a GreenEarthNet. Spojením tradičních metod s umělou inteligencí tým dokázal své výsledky ověřit a udělat z umělé inteligence důvěryhodnější nástroj pro klimatickou vědu.
5 otázek · jedna minuta
English
Čeština
Deutsch
Español
Français
Magyar
Italiano
Polski
Português
Русский
Slovenčina
Türkçe
Українська
العربية
中文