
V Etiopii přetrvává podvýživa a zároveň roste nadváha a obezita, zejména mezi ženami ve městech. Odpovědí byla dlouhá léta hlavně výchova k výživě. Projekt TAMMIE podporovaný EU dal fotoaparáty přímo ženám a jejich zkušenosti spojil s analýzou politik. Zjistil, že zdravému stravování stojí v cestě peníze a čas, nikoli nedostatek znalostí — a na konci si můžeš ověřit, zda chápeš, proč je to problém pro celý systém.
Etiopie stejně jako mnoho zemí s nízkými a středními příjmy čelí dvojí zátěži malnutrice. Podvýživa přetrvává, zatímco nadváha a obezita přibývají, zejména mezi ženami žijícími ve městech. Tradiční přístupy se soustředily hlavně na podvýživu a jejich hlavními nástroji byla výchova k výživě a změna chování.
Projekt TAMMIE, podporovaný akcemi Marie Skłodowské-Curie, se na tuto dvojí výzvu podíval jako na celek. Zkoumal společné příčiny obou problémů, názory komunit, stávající politiky a priority i klíčové zúčastněné strany.
Výzkum se zaměřil na skupiny nejvíce ohrožené malnutricí: ženy v reprodukčním věku a děti do pěti let. Tým se nespoléhal jen na dotazníky, ale použil PhotoVoice, participativní fotografickou metodu. Ženy dokumentovaly vlastní zkušenosti s vařením pro sebe a své rodiny a navrhovaly vlastní řešení.
„Tím, že projekt bral ženy jako partnerky ve výzkumném procesu, a ne jako jeho objekty, propojil prožité zkušenosti s vědeckými a politickými poznatky a vytvořil doporučení, která byla založená na důkazech a zároveň vycházela z každodenní reality,“ vysvětluje Rebecca Pradeilles, která výzkum vedla za francouzský Národní institut pro výzkum udržitelného rozvoje a Mezinárodní institut pro výzkum potravinové politiky.
Nejpozoruhodnější zjištění se týká propasti mezi programy a realitou. Mnoho intervencí vychází z předpokladu, že lidem prostě chybějí informace. Ženy ve studii však poukázaly na finanční a strukturální překážky:
„Ženy v Addis Abebě opakovaně zdůrazňovaly finanční a strukturální překážky zdravého stravování, například nedostatečný příjem a nedostatek času způsobený nerovným rozdělením povinností v domácnosti, zejména péče o děti,“ říká Pradeilles.
Jako řešení navrhovaly cenově dostupnější zdravé potraviny, mechanismy podpory v komunitě a politiky regulující propagaci nezdravých potravin. Překážky se navíc lišily podle socioekonomického postavení, takže jeden přístup nevyhovuje všem.
Analýza ukázala, že etiopské politiky v oblasti výživy zůstávají roztříštěné a soustředí se hlavně na podvýživu. V systému výživy působí vláda, dárci, výzkumníci i občanská společnost a potřebuje silnější spolupráci. Zúčastněné strany uvedly tři priority: výživu matek, kojení a zemědělství citlivé na výživu.
Hlavním přínosem projektu TAMMIE je pohled na malnutrici jako na systémový problém. „Dvojí zátěž malnutrice v Etiopii je důsledkem propojených stravovacích, sociálních, ekonomických a institucionálních faktorů, a proto je třeba ji řešit víceodvětvovými přístupy a se smysluplným zapojením lidí, kterých se týká nejvíce, do utváření řešení,“ zdůrazňuje Pradeilles.
Výsledky mají přímo posloužit politice. „Zjištění projektu poslouží při vytváření meziodvětvové cestovní mapy k řešení všech forem malnutrice v Etiopii,“ dodává Kaleab Baye z Univerzity v Addis Abebě, který se na projektu podílel.
TAMMIE ukazuje, že to, co skončí na talíři, nezávisí jen na znalostech a rozhodnutích jednotlivce, ale také na příjmu, čase, podmínkách doma a širším potravinovém prostředí. Tím, že z žen udělal partnerky ve výzkumu, a ne pouhé respondentky, projekt odhalil překážky, které samotná informační kampaň odstranit nedokáže.
5 otázek · jedna minuta