
Více než 10 milionů Evropanů žije s mírnou kognitivní poruchou a přibližně polovina z nich do pěti let onemocní demencí. Lékaři ale stále nemají cenově dostupný způsob, jak poznat, kdo je ohrožen nejvíce. Projekt AI-Mind financovaný z prostředků EU spojil záznamy EEG, krevní biomarkery a kognitivní testy do systému podpory rozhodování založeného na umělé inteligenci — a na konci si můžeš vyzkoušet, jak dobře znáš klíčové podrobnosti tohoto příběhu.
Mírná kognitivní porucha leží mezi normálním stárnutím a demencí. Paměť nebo soustředění se zhoršují víc, než by odpovídalo samotnému věku, ale každodenní život přitom stále probíhá víceméně normálně. Žije s ní více než 10 milionů Evropanů.
Problém je v tom, že tato skupina je velmi různorodá. Asi 50 % lidí do pěti let přejde do demence, zbytek ne. Lékařům dnes chybějí cenově dostupné nástroje, které by dostatečně brzy odhalily ty nejohroženější, jimž by mohla pomoci preventivní opatření.
Projekt AI-Mind financovaný z prostředků EU se nespoléhal na jediný biomarker. Ve spolupráci s předními nemocnicemi a výzkumnými centry ve Španělsku, Finsku, Itálii a Norsku vytvořil multimodální databázi. Jeho systém podpory rozhodování založený na umělé inteligenci kombinuje:
Každý zdroj vypovídá o pacientovi něco jiného, a proto je systém čte společně.
První nástroj, AI-Mind Connector, analyzuje konektivitu mozku ze standardních záznamů EEG. Nejde jen o to, zda je mozek aktivní, ale o to, jak spolu komunikují jeho různé oblasti.
„Pomocí pokročilého zpracování signálů a umělé inteligence zachytí ‚AI-Mind Connector‘ nepatrné změny v komunikaci mezi oblastmi mozku, které se mohou objevit i roky před vznikem příznaků,“ vysvětluje koordinátor projektu Ira Haraldsen ze skupiny Cognitive Health Research při Univerzitní nemocnici v Oslu.
Druhý nástroj, AI-Mind Predictor, kombinuje data z EEG s výsledky kognitivních testů, genetickými údaji, krevními biomarkery, demografickými informacemi a klinickou anamnézou. Jeho algoritmy strojového učení byly natrénovány na prospektivní longitudinální kohortě lidí s mírnou kognitivní poruchou: více než 1 000 účastníků a zhruba 4 000 klinických návštěv. Z těchto dat se modely učí složité vztahy spojené s budoucím klinickým vývojem.
Výsledky byly povzbudivé. „Míry konektivity mozkových sítí doplnily nově se objevující krevní biomarkery ještě lépe, než se očekávalo, a otevírají tak možnosti přesnější stratifikace rizika,“ říká Haraldsen. Stratifikace rizika tu znamená jen třídění pacientů podle toho, jak pravděpodobné je jejich zhoršení.
Lékařský nástroj s umělou inteligencí musí být nejen přesný, ale i v souladu se zákonem. Tým svou práci sladil se zásadami obecného nařízení o ochraně osobních údajů, standardy FAIR pro data, nařízením o zdravotnických prostředcích a aktem o umělé inteligenci. „Vznikl tak jeden z prvních evropských klinicky orientovaných ekosystémů umělé inteligence navržených s ohledem na regulační připravenost od samého počátku,“ dodává Haraldsen.
Konsorcium také vytvořilo veřejně dostupný rámec pro včasné hodnocení zdravotnických technologií. Pomáhá poskytovatelům péče a tvůrcům politik posoudit, zda nová technologie přináší dostatečné zlepšení, které ospravedlní její náklady.
Kromě algoritmů vytvořil AI-Mind znovupoužitelnou infrastrukturu pro multimodální zdravotní data, automatizované zpracování EEG, tvorbu syntetických dat, vývoj umělé inteligence s kontrolou kvality a softwarové linky v souladu s předpisy. Tyto zdroje už podporují další evropské iniciativy, včetně eBrain-Health, FluiDX-AD a TEF-Health. Práci směrem ke klinickému využití a komerčnímu nasazení posouvá specializovaná spin-off společnost.
AI-Mind ukazuje, že včasné odhalení rizika demence se může opírat o testy, které kliniky už používají, pokud se chytře spojí. Pokud se takové nástroje dostanou do každodenní praxe, péče by se mohla posunout od diagnostiky lidí poté, co se objeví příznaky, k přesné prevenci a zásahům šitým na míru každému pacientovi.
5 otázek · jedna minuta