
Slunce a vítr se neřídí rozvrhem odběratelů elektřiny: když se změní počasí, změní se i množství proudu, které míří do sítě. Projekt RESPONDENT financovaný Evropskou unií se pokusil tuto nejistotu snížit tím, že spojil data z evropských programů Copernicus a Galileo s údaji z místních meteorologických stanic, a svou platformu vyzkoušel v Řecku a ve Španělsku. Na konci si můžeš ověřit, jak dobře chápeš vztah mezi satelity a elektrickou sítí.
Evropský energetický mix se odklání od fosilních paliv a stále víc se opírá o solární a větrnou energii. S tím přichází problém, který si dokáže představit každý, kdo někdy sledoval mrak plující přes slunce: výkon těchto elektráren se řídí počasím, ne potřebami lidí, kteří rozsvěcují světla.
Nikolaos Zotos, generální ředitel řecké telekomunikační inženýrské firmy Future Intelligence, která projekt koordinovala, to vysvětluje takto: „S přechodem na obnovitelné zdroje energie, jako je solární a větrná, které jsou silně závislé na počasí, je ve výrobě elektřiny velká nejistota.“ Pro provozovatele sítí to znamená vyrovnávat nabídku a poptávku v každém okamžiku, aniž by s jistotou věděli, kolik energie dorazí.
RESPONDENT vznikl proto, aby data z evropských vesmírných programů proměnil v praktické nástroje: předpověď toho, kolik obnovitelné energie bude k dispozici, a řízení elektrických sítí v reálném čase. Jeho platforma spojuje dva druhy informací. Na jedné straně jsou údaje z místních meteorologických stanic, na druhé data z programu Copernicus, evropského programu pozorování Země.
„Spojili jsme satelitní data s místními meteorologickými stanicemi, abychom zpřesnili předpovědi a lépe odhadli, kolik energie se skutečně vyrobí,“ vysvětluje Zotos. Pohled shora a měření na zemi slouží jednomu cíli: předem odhadnout, kolik elektřiny solární panely a turbíny skutečně dodají.
Druhým zapojeným vesmírným programem je Galileo, satelitní navigační systém EU. Tady ale nejde o hledání cesty. RESPONDENT využívá přesný čas, který Galileo poskytuje, k synchronizaci měření v celé síti.
Přínos je velmi konkrétní. Když všechna data běží podle stejných hodin, mohou provozovatelé problémy odhalit včas a vyřešit je dřív, než se zvětší. Výsledkem je jediná platforma, která spojuje předpovědi a sledování provozu v jednom systému pro provozovatele sítí a dodavatele energie.
Platforma byla otestována na dvou pilotních místech. Prvním byl fotovoltaický park KIEFER v Artemidě v Řecku. Tam tým zkoušel předpovídání výroby z obnovitelných zdrojů pro více instalací řízených jednou platformou místo samostatných nástrojů.
Druhá pilotní zkouška v Barceloně měla jiné zaměření: sledování sítě. Systém se hodnotil na rozvodně a v řídicím systému mikrosítě, kde se synchronizace založená na Galileu uplatnila na zařízeních připojených přímo k elektrické síti. Nešlo o laboratorní simulaci, ale o skutečná zařízení ve skutečném provozu.
Zkoušky shrnuje jedno číslo: přesnost předpovědí se zlepšila o 8–12 % ve srovnání se stávajícími postupy.
Spolehlivější předpovědi znamenají klidnější řízení sítě. S pomocí platformy mohli provozovatelé:
Lepší synchronizace také zvýšila spolehlivost sledování sítě. Stručně řečeno, vesmírná data se stávají nástrojem pro každodenní práci: dostat správné množství energie na správné místo ve správný čas.
Za touto technologií stojí konsorcium osmi partnerů ze tří zemí: Řecka, Irska a Španělska. Platforma se nyní připravuje na začlenění do každodenního provozu. Dalším krokem je rozšířit ji, otestovat na větších sítích a zpřístupnit většímu počtu uživatelů.
Solární a větrná energie závisí na počasí, a proto je těžké vědět, kolik energie do sítě dorazí. RESPONDENT spojil data z Copernicu s údaji z místních meteorologických stanic, aby přesněji předpovídal výrobu, a přesný čas z Galilea použil k synchronizaci měření. Na obou pilotních místech, v Řecku a ve Španělsku, vzrostla přesnost předpovědí o 8–12 % a provozovatelé mohli jednat dřív a udržet síť stabilnější.
5 otázek · jedna minuta