
Drobní zemědělci ve východní Africe obdělávají pozemky menší než dva hektary, a přesto vyprodukují až 70 % potravin svých zemí. Projekt PrAEctiCe financovaný z peněz EU jim chtěl pomoci tím, že agroekologii, široký a poměrně abstraktní pojem, převedl na konkrétní ukazatele, které mohou poradci používat na skutečných farmách. Nástroje se ověřovaly v živých laboratořích v Keni, Ugandě a Tanzanii. V testu na konci si ověříš, co všechno ti z cesty agroekologie od myšlenky k číslům zůstalo v hlavě.
Rozměry jsou nápadné. Podle článku CORDIS ze září 2026 obdělávají drobní zemědělci ve východní Africe pozemky menší než dva hektary, ale dohromady vyprodukují až 70 % potravin své země. To, co se děje na těchto malých farmách, proto ovlivňuje celé národní potravinové systémy.
Projekt PrAEctiCe (Potentials of Agroecological practices in east Africa with a focus on Circular water-energy-nutrient systems) vznikl přesně s ohledem na tyto zemědělce. Koordinuje ho Univerzita aplikovaných věd v Karlsruhe v Německu.
Klíčovým slovem projektu je agroekologie. Jan Hoinkis, výzkumník z Univerzity aplikovaných věd v Karlsruhe, který koordinuje skupinu stojící za PrAEctiCe, nabízí jasnou definici: „Agroekologie znamená produktivní, udržitelné, odolné a pro životní prostředí bezpečné zemědělské a potravinové systémy, které spojují původní znalosti s nejmodernější vědou.“
Definice zní přesvědčivě, ale nechává otevřenou jasnou otázku. Jak se zemědělec, nebo ten, kdo ho poradenstvím provází, dozví, zda konkrétní změna na konkrétním poli opravdu přibližuje farmu k tomuto ideálu?
Tady projekt vstupuje do hry. „Naším cílem je posunout agroekologii od širokého konceptu k praktickému rozhodovacímu rámci založenému na důkazech, který může podpořit skutečná rozhodnutí na úrovni farmy,“ vysvětluje Hoinkis.
Výsledkem je použitelný nástroj na podporu rozhodování vytvořený pro zemědělské poradce. Místo obecných zásad nabízí praktické, měřitelné ukazatele, podle kterých se lze řídit při práci na farmě.
Rámec klade zvláštní důraz na oběhové systémy v rozmanitých farmách, které spojují plodiny, hospodářská zvířata a vodní produkci. Zahrnuje integrovaný ukazatel pro hodnocení zemědělských přístupů a nástroj pro vyčíslení dopadů. Společně sledují:
Podle Hoinkise právě toto zaměření práci odlišuje: „To je jedinečné, protože jde o oblasti, které stávající rámce agroekologických ukazatelů dostatečně nezachycovaly.“
Nástroje nezůstaly na papíře. Ve třech východoafrických zemích se ověřovaly prostřednictvím živých laboratoří. Každá laboratoř pracovala po svém:
Čísla popisují různé skupiny – zemědělce v Keni, zúčastněné strany v Ugandě, lidi obecně v Tanzanii – proto ukazují dosah každé laboratoře, nikoli přímé srovnání.
Jedním z méně viditelných výsledků PrAEctiCe je komunita, která kolem něj vznikla. Projekt spojil výzkumníky, zemědělce, poradce, aktéry občanské společnosti, malé a střední podniky i veřejné subjekty z celé Evropy a Afriky.
Hoinkis to považuje za samostatný výsledek: „Tato síť sama o sobě je důležitým výstupem, protože agroekologická transformace vyžaduje víc než technická řešení – vyžaduje také důvěru, místní znalosti, vzdělávání a zapojení institucí.“
Práce pokračuje i po pilotní fázi. Výzkumníci nyní nástroje dále rozvíjejí s cílem rozšířit je, zdokonalit a uvést na trh. Živé laboratoře mají vyrůst v místní inovační centra.
„Jsem přesvědčen, že budeme dál rozvíjet odkaz PrAEctiCe, který spočívá v tom, že agroekologická transformace je pro východoafrické drobné zemědělství měřitelnější, praktičtější a lépe zakotvená v místních podmínkách,“ říká Hoinkis.
Zemědělci s méně než dvěma hektary vyprodukují až 70 % potravin ve svých východoafrických zemích. PrAEctiCe převedl široký pojem agroekologie na nástroj na podporu rozhodování pro poradce, který měří opětovné využití vody, energie a živin, dopad na životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a finanční životaschopnost. Nástroje se vyzkoušely v živých laboratořích v Keni, Ugandě a Tanzanii a síť lidí, kteří za nimi stojí, se ukázala být stejně důležitá jako technologie.
5 otázek · jedna minuta