Jak měřit agroekologii na farmě menší než dva hektary + test

Obsah

• Malá pole, 70 % potravin
• Co znamená agroekologie
• Od konceptu k rozhodnutím na farmě
• Voda, energie a živiny v oběhu
• Živé laboratoře ve třech zemích
• Síť je stejně důležitá jako technologie
• Co bude dál: místní inovační centra
• Ve zkratce
• Agroekologie v praxi – otestuj se (test)

⇑Malá pole, 70 % potravin

Rozměry jsou nápadné. Podle článku CORDIS ze září 2026 obdělávají drobní zemědělci ve východní Africe pozemky menší než dva hektary, ale dohromady vyprodukují až 70 % potravin své země. To, co se děje na těchto malých farmách, proto ovlivňuje celé národní potravinové systémy.

Projekt PrAEctiCe (Potentials of Agroecological practices in east Africa with a focus on Circular water-energy-nutrient systems) vznikl přesně s ohledem na tyto zemědělce. Koordinuje ho Univerzita aplikovaných věd v Karlsruhe v Německu.

⇑Co znamená agroekologie

Klíčovým slovem projektu je agroekologie. Jan Hoinkis, výzkumník z Univerzity aplikovaných věd v Karlsruhe, který koordinuje skupinu stojící za PrAEctiCe, nabízí jasnou definici: „Agroekologie znamená produktivní, udržitelné, odolné a pro životní prostředí bezpečné zemědělské a potravinové systémy, které spojují původní znalosti s nejmodernější vědou.“

Definice zní přesvědčivě, ale nechává otevřenou jasnou otázku. Jak se zemědělec, nebo ten, kdo ho poradenstvím provází, dozví, zda konkrétní změna na konkrétním poli opravdu přibližuje farmu k tomuto ideálu?

⇑Od konceptu k rozhodnutím na farmě

Tady projekt vstupuje do hry. „Naším cílem je posunout agroekologii od širokého konceptu k praktickému rozhodovacímu rámci založenému na důkazech, který může podpořit skutečná rozhodnutí na úrovni farmy,“ vysvětluje Hoinkis.

Výsledkem je použitelný nástroj na podporu rozhodování vytvořený pro zemědělské poradce. Místo obecných zásad nabízí praktické, měřitelné ukazatele, podle kterých se lze řídit při práci na farmě.

⇑Voda, energie a živiny v oběhu

Rámec klade zvláštní důraz na oběhové systémy v rozmanitých farmách, které spojují plodiny, hospodářská zvířata a vodní produkci. Zahrnuje integrovaný ukazatel pro hodnocení zemědělských přístupů a nástroj pro vyčíslení dopadů. Společně sledují:

• synergické opětovné využití vody, energie a živin v rámci farmy,
• dopady na životní prostředí,
• efektivní využívání zdrojů,
• finanční životaschopnost.

Podle Hoinkise právě toto zaměření práci odlišuje: „To je jedinečné, protože jde o oblasti, které stávající rámce agroekologických ukazatelů dostatečně nezachycovaly.“

⇑Živé laboratoře ve třech zemích

Nástroje nezůstaly na papíře. Ve třech východoafrických zemích se ověřovaly prostřednictvím živých laboratoří. Každá laboratoř pracovala po svém:

• Keňa – deset školení oslovilo více než 800 zemědělců v oblasti řízení rybolovu a pěstování zeleniny; toto školení později převzaly i malé zemědělské firmy.
• Uganda – v Kajjansi se více než 250 zúčastněných stran zapojilo do programu školení školitelů v oblasti akvaponické produkce potravin, který se pak opakoval v místním školicím zařízení.
• Tanzanie – živá laboratoř vyškolila 5 000 lidí v systémech chovu drůbeže, ryb a pěstování plodin.

Čísla popisují různé skupiny – zemědělce v Keni, zúčastněné strany v Ugandě, lidi obecně v Tanzanii – proto ukazují dosah každé laboratoře, nikoli přímé srovnání.

⇑Síť je stejně důležitá jako technologie

Jedním z méně viditelných výsledků PrAEctiCe je komunita, která kolem něj vznikla. Projekt spojil výzkumníky, zemědělce, poradce, aktéry občanské společnosti, malé a střední podniky i veřejné subjekty z celé Evropy a Afriky.

Hoinkis to považuje za samostatný výsledek: „Tato síť sama o sobě je důležitým výstupem, protože agroekologická transformace vyžaduje víc než technická řešení – vyžaduje také důvěru, místní znalosti, vzdělávání a zapojení institucí.“

⇑Co bude dál: místní inovační centra

Práce pokračuje i po pilotní fázi. Výzkumníci nyní nástroje dále rozvíjejí s cílem rozšířit je, zdokonalit a uvést na trh. Živé laboratoře mají vyrůst v místní inovační centra.

„Jsem přesvědčen, že budeme dál rozvíjet odkaz PrAEctiCe, který spočívá v tom, že agroekologická transformace je pro východoafrické drobné zemědělství měřitelnější, praktičtější a lépe zakotvená v místních podmínkách,“ říká Hoinkis.

⇑Ve zkratce

Zemědělci s méně než dvěma hektary vyprodukují až 70 % potravin ve svých východoafrických zemích. PrAEctiCe převedl široký pojem agroekologie na nástroj na podporu rozhodování pro poradce, který měří opětovné využití vody, energie a živin, dopad na životní prostředí, efektivní využívání zdrojů a finanční životaschopnost. Nástroje se vyzkoušely v živých laboratořích v Keni, Ugandě a Tanzanii a síť lidí, kteří za nimi stojí, se ukázala být stejně důležitá jako technologie.

⇑Agroekologie v praxi – otestuj se (test)