
Chovaní lososi vděčí za své růžové maso astaxanthinu a většina tohoto pigmentu stále pochází z petrochemických postupů. Projekt ASTEASIER financovaný z prostředků EU vyšlechtil mikrořasy, které ho vyrábějí bez stresu, jejž normálně potřebují, rozjel výrobu v průmyslovém měřítku spolu s partnery z praxe a pigment vyzkoušel v pokusech na rybích farmách. Nyní chce nápad uvést na trh spin-off projektu – a na konci si můžeš ověřit, jestli by ti průmyslová biotechnologie seděla.
S tím, jak svět konzumuje stále více mořských plodů, se akvakultura stala důležitým zdrojem bílkovin a omega-3 mastných kyselin. Zákazníci ale od chovaného lososa očekávají, že bude vypadat, jak má, tedy že bude mít známou růžovou barvu. V přírodě ji způsobuje astaxanthin, načervenalý antioxidant. Vytvářejí ho vodní mikroorganismy jako reakci na stres a poté se hromadí v potravním řetězci, až lososům dodá jejich typický odstín.
Chovatelé lososů proto spoléhají na astaxanthin přidávaný do krmiva. Rozhodující otázka zní, odkud se tento pigment bere.
Přírodní cesta zní lákavě, ale naráží na praktickou zeď. Matteo Ballottari z Veronské univerzity v Itálii, který projekt koordinoval, vysvětluje: „Výroba a extrakce astaxanthinu z přírodních zdrojů (například z řas nebo korýšů) zůstává nákladná a obtížně škálovatelná na objemy, které lososí průmysl potřebuje“. Důsledek formuluje stejně jasně: „V důsledku toho se kolem 90 % astaxanthinu používaného do krmiv vyrábí z petrochemických zdrojů, což vyvolává obavy z hlediska udržitelnosti.“
Je tu i zajímavý zvrat. Syntetický astaxanthin není v EU schválen pro lidskou spotřebu, přesto se ke spotřebitelům dostává nepřímo, prostřednictvím krmiva pro chované lososy.
Projekt ASTEASIER, který podpořila Evropská rada pro inovace a který probíhal od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2024, si dal za cíl tuto rovnováhu změnit. Tým vyšlechtil kmeny mikrořas, které vyrábějí astaxanthin efektivněji – a především aniž by je bylo nutné nejprve vystavit stresu.
„Naše kmeny produkují astaxanthin i v podmínkách bez stresu. To pomáhá snižovat náklady, které jsou hlavní překážkou pronikání přírodního astaxanthinu na trh,“ říká Ballottari.
Práce nezačínala od nuly. Navazovala na dva dřívější projekty financované Evropskou radou pro výzkum, SOLENALGAE a ASTEASY. EU uhradila celý rozpočet projektu ve výši 1 982 688 EUR.
Z nadějného laboratorního kmene udělat produkt vyžaduje víc než biology. „Chtěli jsme vytvořit kompletní inovační cestu, od patentovaných kmenů a laboratorního ověření až po vznik specializované spin-off firmy,“ říká Ballottari. Role byly rozděleny takto:
Projekt prokázal výrobu v průmyslovém měřítku a pokusy na farmách potvrdily uspokojivou úroveň pigmentace. Jinými slovy, ryby vypadaly tak, jak trh očekává.
Stejně důležitý je přínos pro životní prostředí: uhlíková stopa výroby přírodního astaxanthinu tímto způsobem se ukázala jako výrazně nižší než u syntetické výroby. Dobře to ilustruje, o čem průmyslová technologie doopravdy je. Postup musí fungovat nejen v baňce, ale i ve velkých objemech, se stálou kvalitou a rozumnou ekologickou bilancí.
Když v prosinci 2024 projekt ASTEASIER skončil, příběh pokračoval v nové podobě. Tým založil specializovanou spin-off firmu, kterou si pak vybral FoodSeed, italský akcelerátor v oblasti food tech. „To potvrzuje tržní potenciál projektu a podpoří náš přerod ve start-up připravený na investice,“ komentuje Ballottari.
Mladá firma nyní hledá průmyslové partnery a prochází schvalovacími procesy, které potřebuje pro vstup na trh. Součástí plánu jsou i peníze: „Shromažďujeme také finance, abychom mohli pokračovat v našem podnikatelském dobrodružství.“
Lososi jsou jen prvním cílem. „Kromě krmiv pro akvakulturu lze stejnou technologickou platformu využít i na dalších trzích s vysokou hodnotou, kde je přírodní astaxanthin již uznávanou atraktivní složkou,“ upozorňuje Ballottari. Uvádí příklady: „Přírodní astaxanthin je například ceněn pro silné antioxidační účinky a potenciální přínosy v oblastech, jako je ochrana pokožky, zpomalení stárnutí, snížení oxidačního stresu a obecná podpora zdraví.“
Na seznamu možných trhů tak jsou doplňky stravy, kosmetika a zdraví zvířat, kde by stejná platforma mohla nahradit syntetická barviva.
Růžová barva chovaných lososů závisí na astaxanthinu a kolem 90 % pigmentu používaného v krmivech se vyrábí z petrochemických zdrojů. Projekt ASTEASIER vyšlechtil mikrořasy, které ho produkují bez stresu, spolu s firmou A4F rozjel výrobu ve velkém, spolu s firmou BIOMAR potvrdil v pokusech dobrou pigmentaci a prokázal mnohem nižší uhlíkovou stopu než u syntetické výroby. Spin-off podporovaný akcelerátorem FoodSeed teď chce technologii přinést do krmiv a později i na další trhy s vysokou hodnotou.
5 otázek · jedna minuta