V roce 2025 přišlo do časopisů „Science“ a „Science Advances“ přes 50 000 článků a většinu z nich redakce odmítne dřív, než je přečte první recenzent. Vědci z University of Vermont a University of Colorado Boulder se podívali za kulisy a rozebrali více než 110 000 článků. Nejvíc se ukázalo, že váží název instituce a velikost týmu, pohlaví autorů mnohem méně — a na konci si můžeš vyzkoušet, jestli rozumíš pravidlům hry ve vědeckém publikování.
Pokud jsi někdy snil o tom, že uvidíš své jméno v časopisu „Science“, nejsi se svým plánem sám. Počet příspěvků zasílaných do předních vědeckých časopisů je dnes rekordní. Jen do časopisů „Science“ a „Science Advances“, které vydává American Association for the Advancement of Science, přišlo v roce 2025 přes 50 000 článků.
Tým z University of Vermont (UVM) a University of Colorado Boulder (CU Boulder) se rozhodl zjistit, které články tímto sítem projdou a které z něj vypadnou. Výsledky byly mimochodem zveřejněny v jednom ze zkoumaných časopisů, v „Science Advances“.
Vědci analyzovali anonymizovaná data o více než 110 000 článcích zaslaných do obou časopisů v letech 2015 až 2020. Je to obrovský vzorek, který ukazuje, co se obvykle děje za zavřenými dveřmi redakcí.
„Je to vlastně první pohled na tento proces, který byl dosud neprůhledný,“ říká Sam Zhang, odborný asistent matematiky a statistiky na UVM.
Celková míra přijetí byla zhruba 6 % v časopise „Science“ a zhruba 10,5 % v časopise „Science Advances“. Jinými slovy, i v tom přívětivějším z obou časopisů se nepřijme zhruba devět článků z deseti.
Šance na publikaci nejvíc ovlivnilo to, odkud autor pocházel. Články vědců z nejlépe hodnocených institucí byly přijaty v 11,6 % případů. Autoři z nejníže hodnocených institucí mohli počítat s přijetím jen ve 3,4 % případů.
To je rozdíl více než trojnásobný. Stejná práce, ale jiná adresa na titulní straně — a úplně jiná statistika.
Druhým důležitým faktorem byla velikost týmu. Články s deseti a více autory byly přijímány třikrát častěji než ty, za kterými stálo nanejvýš pět lidí.
Pro budoucí vědce je to výmluvná lekce: v těchto datech se spolupráce ve velkých skupinách jednoznačně vyplatila.
Vědci také zkoumali, zda pohlaví autorů ovlivňuje rozhodnutí redaktorů. Rozdíl existuje, ale je zřetelně menší než ostatní. Míra přijetí byla 5,3 % u žen a 6,4 % u mužů. Podle autorů se tento rozdíl ukázal jako menší než rozdíly způsobené institucí, velikostí týmu a výzkumným tématem.
Roli hrálo i samotné téma. Nejvyšší úspěšnost měly články o:
Na opačném konci byly politické, ekonomické, genderové a společenské otázky spojené s covidem-19. Ty vzbudily nejmenší zájem.
Nejpřekvapivější je ovšem to, co se děje hned na začátku cesty. Redaktoři odmítnou asi 80 % článků zaslaných do časopisu „Science“ a více než 70 % článků zaslaných do časopisu „Science Advances“ dřív, než se vůbec dostanou k recenzentům. Právě tato sotva viditelná fáze třídění rozhoduje o osudu většiny článků.
Zhang upozorňuje, že ve věku rostoucí záplavy obsahu vytvořeného umělou inteligencí je role elitních časopisů jako strážců vědění stále důležitější.
Aaron Clauset, profesor informatiky na CU Boulder a korespondenční autor studie, hájí samotnou myšlenku recenzního řízení. „Recenze odborníky zůstává zlatým standardem při kritickém posuzování toho, zda nová vědecká práce splňuje nebo překračuje vysoké nároky na vědecký objev,“ zdůrazňuje.
Cení si také dat: „Náš nový anonymizovaný soubor dat … poskytuje vůbec první pohled na to, jak funguje elitní recenzní řízení.“
Podle něj současné důkazy naznačují, že tyto časopisy odvádějí docela dobrou práci při posuzování výzkumu podle jeho vědecké hodnoty. „Ale není to úplně čisté vysvědčení,“ dodává. A věc pojmenovává jasně: „V dnešním prostředí, kde je integrita vědy napadána ve zlé víře, musíme přemýšlet o tom, zda procesy v těchto časopisech odpovídají ideálům, které pro ně vědecká komunita stanovila.“
Pro každého, kdo dělá první kroky ve výzkumu, jsou tato čísla jakousi mapou terénu. Statistiky prestižních časopisů kromě samotného nápadu odrážejí i instituci, z níž autor pochází, tým, se kterým pracuje, a téma, které si vybere. Mysli na to, když budeš plánovat své první projekty a hledat lidi ke spolupráci.
Analýza více než 110 000 příspěvků do časopisů „Science“ a „Science Advances“ z let 2015–2020 ukázala, že pro publikaci nejvíc záleží na pověsti instituce a velikosti týmu a rozdíl mezi ženami a muži je menší. Většina článků vypadne už na stole redaktora. Autoři považují odbornou recenzi za zlatý standard, ale jak zdůrazňuje Clauset, její procesy je stále třeba pozorně zkoumat.
5 otázek · jedna minuta
English
Čeština
Deutsch
Español
Français
Magyar
Italiano
Polski
Português
Русский
Slovenčina
Türkçe
Українська
العربية
中文